sobota 22. března 2014

Vzpomínkový pochod Ondry Fáryho - 8. ročník: Nymburk

Nymburk je město, které  do mého života patří  už od dětství. Děda tam jezdil 30 let vlakem z Čelákovic do práce a občas mě brával sebou. Vodil mě k zubaři na rovnátka. Ale na výlety ne. Takže jsem pár let měla celkem obstojný úsměv, ale na krásné polabské místo pod hradbami Nymburka jsem se nikdy nezubila.
Proto jsem byla moc ráda, když mi Líba řekla, že letošní pochod bude právě zde.
Kolem desáté hodiny se nás sešlo  více než 70 dospělých, dětí i psů před nymburským nádražím. Líba s rodinou nás jako vždy všechny vřele přivítala a potěšila slovem i zdravotním přípitkem.
Z Dlouhé cesty se tentokrát přidali i Coufalíkovi /Luhačovice/, Habartovi/Písek/  a moje mamka. Přijela i Bibi až z Mostu a moje sestra Andruš. Ta vzala sebou svou skorošvagrovou Drážu, kterou jsem viděla poprvé. Po pochodu jsem se Andruš ptala, kolik je té holčině  roků. "Holčině Dráže je padesáttři", řekla mi ségra. Příště budu chtít, ať mi ukáže občanku. Prostě to není možné, že tak někdo vypadá, když necvičí, neběhá, nemaluje se a cpe se krkovičkou! To není spravedlivý!
Krásná procházka byla dlouhá cca 7,5 kilometru. Cestou jsme mohli obdivovat a fotit:
Žlutý dům na rohu Palackého a Komenského ulice - reliéf Příjezd Elišky Přemyslovny, novorenesanční budovu gymnázia z r. 1907, evangelický kostel /novorenesance/ a kostel Československé církve husitské /funkcionalismus/, velký vodní a malý vodní příkop /Velké a Malé Valy/, Městskou vodárnu z r. 1904 /secese/, zbytky městských hradeb, Středisko vrcholového sportu a hlavně zlatý hřeb výletu:

Nymburský pivovar:
V pivovaru jsme měli naplánovanou prohlídku. Náš pan průvodce nám ukázal, jak takové pivo vzniká. Zavedl nás do všech provozů a moc zajímavě o všem vyprávěl. Na začátku mě a pár ostatních neznalců vyvedl z omylu, že zde byly natáčeny Postřižiny. Když se prý pan režisér Menzel přijel podívat do pivovaru, kde se odehrává Hrabalova povídka, zjistil, že se mu pivovar nevejde do záběru. Takže film byl natáčen v Dalešicích na Moravě. Doufám, že mi jeden z účastníků, kterému jsem tvrdila, že na tomhle komíně seděl Hanzlík, odpustí. A to jsem navíc chytrolínka neukazovala na komín pivovaru,ale na komín nějaké výrobní firmy, která sídlí naproti.
Kromě klasického výkladu mě zaujaly jako vždy ekonomické maličkosti, jako že nejdražší na celém pivovaru jsou trubky chladícího zařízení a že za metr studny, odkud berou vodu a která je na soukromém pozemku, zaplatili majitelce pozemku přes milión korun. Šťastná to žena. V závěru prohlídky jsme byli odměněni postřižinským pivečkem.
Při cestě zpátky jsme míjeli: Hálkovo divadlo, Muzeum B. Hrabala, Náměstí Přemyslovců a
Chrám sv. Jiljí: 

Krásný gotický chrám je přesně naproti budovy okresního soudu, kde děda pracoval. Přísahala bych, že jsem tam ten kostel nikdy neviděla. A přitom tam stojí už od třináctého století. Pamatuji si paneláky, nádraží, obchod obuvi na náměstí, k svačině rohlík a pribináček a pana zubaře Vondráčka /dlouho jsem si myslela, že to je manžel Helenky/. Ale tenhle nádherný kostel opravdu ne. Kdoví, jestli tam nebyla dříve nějaká zeď nebo jestli nebyl přikrytý nějakým komunistickým igelitem.
V restauraci Katovna, kde prý dříve bydlel opravdový kat, jsme si pochutnali na výborném obědě. Od Líby ještě každý dostal dvě lahvová pivka s Ondrovou nálepkou. Pohoda celého dne tak ještě mohla pokračovat i večer doma. Já si s pivkem u počítače otevřela jedno moc milé povídání:
http://postriziny.cz/cz/b-hrabal/

Fotografie z pochodu jsou  zde:
http://dcesta.rajce.idnes.cz/8.rocnik_Ondrova_pochodu_22.3.2014_-_Nymburk/  . Fotila převážně Ivetka Coufalíková, občas i něco já..

Děkuji moc Líbě a celé její rodině za krásný den.
A všem mým spolupochodníkům za milou společnost.
A  našim milovaným dětem za to, že nám poslali krásné počasí...
DĚKUJI!

sobota 1. března 2014

Recyklace trochu jinak

Občas mám období, kdy vše schovávám. Někdy se to přece může hodit, určitě to nějak využiju,  vytvořím z toho něco nového a úchvatného. Tato moje chvályhodná myšlenka většinou končí v den, kdy mě popadne úklidová mánie a recyklační boxík jde i s myšlenkou do popelnice.

Až minulý týden. Ne, že bych vytvořila nějakou bytovou parádu, ale dostala jsem NÁPAD. Při úklidu špajzu jsem držela v ruce balík loňských Gurmetů. Vloni jsem je odebírala, nadšeně jsem je po vyndání z poštovní schránky pročetla, občas podle nich něco uvařila a pak je na konci roku uložila do špajzu. Téměř jsem na ně zapomněla. Zkusila jsem tedy popřemýšlet. Vyhodit je nechci. Nová čísla také odebírat nehodlám. Letos můj skromný grant "Spokojený domov" vyhrála Praktická žena. Nehledě na to, že odebírat nové recepty, když se mi ve špajzu válí 5 kilo zapomenutých, je hřích. A já nechci hřešit,, já chci recyklovat. Šetřit naši planetu! Ale jak recyklovat slávu loňských časopisů? Co udělat proto, abych si v nich opět se zaujetím každý měsíc znovu systematicky listovala a žasla nad bramboráky z cukety? A budete se divit, NÁPAD přišel:

Potřebuji časopis jakoby "nový." A nový je ten, který mi někdo vloží do poštovní schránky ...

Vyndala jsem tedy stoh časopisů ze špajzu, srovnala je podle čísel a měsíců, vložila do obálek, nalepila jméno a adresu. Pak jsem poprosila Jardu, aby mi vždy prvního v měsíci strčil do schránky obálku označenou právě začínajícím měsícem. /Já to dělat nechci, nejsem přece blázen./ Ten sice nejdříve protestoval, prý že za chvíli na něm budu chtít, aby si vždycky z práce odskočil, nechal auto za rohem, přijel na kole, zazvonil a řekl: Milá paní, vezu Vám psaní.... Ale nakonec souhlasil.

Dnes jsem tedy dostala březnové číslo...Listuju a listuju, žasnu nad bramborákem z cukety a moc se těším na duben. To totiž vyjde dvojčíslo /mám i rok 2012/... Snad to pan listonoš do té schránky nacpe, aby nemusel zazvonit...

středa 26. února 2014

Výlet do Bohnic

Psychiatrická léčebna Bohnice. Moje představa o jedné velké budově se zamřížovanými okny se rozplynula hned při vstupu. Velká budova tu sice je, ale jen pro administrativní pracovníky. Jednotlivá oddělení se nacházejí ve vilách, které jsou rozmístěny v rozlehlém parku. Součástí parku jsou i různé terapeutické dílny, historické zemědělské budovy i zvířata. Lamy, kozy, koně... Je tu i kostel. Z jeho dveří je krásný výhled "za plot".

Moje průvodkyně Dáša mě zavedla za svou kamarádkou, která vede papírenskou dílnu. Když jsem viděla tu pohodovou atmosféru, která tu vládne, úplně jsem zapomněla na nešťastné osudy lidí, kteří ji navštěvují. A na úplně maličkou chvilku jsem jim trošku zazáviděla. Hned vedle je košíkářská dílna a o patro výš, je oddělení krizové intervence. Když se člověk dostane do nečekané životní situace, a neví kudy kam, může si tu nachvíli pobýt. Ocitají se tu prý lidé, kteří mají ty nejmenší obranné mechanismy. Ti, kteří je na "krizovku" dostali, ti si většinou vesele běhají po světě...

V léčebně se téměř pravidelně pořádá festival Mezi ploty. Aby se lidé více dozvěděli o tom, co je za plotem. Na obou stranách.... Ráda se přijdu na ten další ročník podívat... Po té oáze klidu a řádu si musím ujasnit, na které straně je svět vlastně normální...

Dáši, díky za pozvání a poznání.

pátek 21. února 2014

A co tam jíte?? - Vzorový jídelníček do Lanterny

"A co tam jíte?" Je častá otázka před cestou na "Fit dovolenou", na kterou pravidelně jezdíme s CK Capro. Většinou je to taková apartmánová strava, podle momentální chuti a nálady. Těstoviny, polévky, saláty, sem tam nějaký páreček či konzerva. Občas si někam zajdeme na nějakou chorvatskou rybku. Ale vloni jsme měli tak vzorné obědy, že se o ně musím podělit... Vařila Míša. Všechny ingredience si přivezla z domova přesně navážené a naměřené, takže nic nepřišlo nazmar. Zeleninu a nějaké maličkosti jsme dokoupili na místě. Měla jsem radost, že téměř všechno jedl i Tomášek. Dobrou chuť!
 
Neděle
Restovaná zelenina s tofu a tymiánová polenta
- zelenina alespoň tři druhy (mrkev, paprika, pórek, cuketa), nakrájená na klínky
-  2 stroužky česneku, nakrájený na plátky
- cibule, nakrájená na proužky
- 200g tofu s mořskými řasami, nakrájené na kostičky
- sojova omáčka Shoyu, 4 lžíce
- sůl, pepř, chilli, olivový olej
Na oleji orestujeme cibuli s česnekem, po chvíli přidáme všechnu zeleninu, osolíme, opepříme, přidáme špetku chilli a na mírném plameni restujeme, přidáme tofu a sojovou omáčku a dorestujeme zeleninu do měkka.
- 100g polenty
- sušený tymián
- sůl, olivový olej
Polentu uvaříme dle návodu, po uvaření zjemníme olivovým olejem, ochutíme solí a přidáme lžičku sušeného tymiánu.


 







Pondělí
Špaldoto s rajčaty

- 120 g špaldového kernota
- 2 lžíce slunenicových semínek

- 2 velká rajčata nakrajená na čtvrtky
- půl plechovky loupaných rajčat

- mrkev, cuketa nakrájená na klínky
- cibule nakrájená na drobno
- 2 stroužky česneku nakrájený na drobno nebo utřený
- sůl, pepř, chilli, bylinky (tymián, oregano, bazalka)
- olivový olej
Špaldu uvaříme v osolené vodě spolu se slunečnicovými semínky. Orestujeme cibuli s česnekem, přidáme zeleninu, rajčata, loupaná rajčata s protlakem, osolíme, opepříme, přidáme chilli a dusíme zeleninu do měkka. Poté smícháme s uvařenou špaldou a přidáme bylinky.
 
 
 
Úterý
Žampionové jáhloto s kozím žervé

- 120g jáhel
- 300 g žampionů nakrájených na plátky
- větší pórek nakrájený na kolečka
- menší cibule nakrájená na drobno
- 1 stroužek česneku, utřený nebo nakrájený nadrobno
- 120 g kozího žervé
- sůl, pepř, olivový olej
Jáhly uvaříme dle návodu. Orestujeme cibulku s česnekem, přidáme pórek a žampiony. Osolíme, opepříme a restujeme do měkka. Vmícháme kozí žervé a nakonec přidáme uvařené jáhly.
 
Středa
Výtečný luštěninový gulášek s bramborami

http://www.hopipolevky.cz/
Foto bohužel nemám
  



Čtvrtek
Asijské nudle s tofu a restovanou zeleninou
- 150 g celozrnné rýžové nudle
- 200g tofu s mořskými řasami nakrájené na kostky
- cibule nakrájená na proužky
- 2 stroužky česneku, nakrájeného na plátky
- mrkev, cuketa, paprika, nakrájené na proužky
- sojová omáčka Shoyu, 4 lžíce
- sůl, pepř, chilli
- 2 lžíce sezamového semínka
- olivový olej
Nudle uvaříme dle návodu. Orestujeme cibuli s česnekem, přidáme ostatní zeleninu , osolíme, opepříme, přidáme chilli a na mírném plameni restujeme. Přidáme tofu, sojovou omáčku a dorestujeme zeleninu do měkka. Promícháme s nudlemi a na talíři posypeme sezamovým semínkem.

 
Pátek
Indické rizoto s kokosovým krémem
- 100 g neloupané rýže
-  plechovka cizrny                                                                                                                                        
 - 2 větší cibule nakrájené na proužky
- 2 stroužky česneku nakrájené na plátky
- 50 g kokosového krému
- sůl, pepř, chilli
- kurkuma, směs Tandoori Masala
- sušený/čerstvý koriandr
- ghí nebo olivový olej
Rýži uvaříme dle návodu ale s přidáním 2 lžiček kurkumy do vody. Orestujeme cibuli s česnekem do měkka, osolíme, opepříme, přidáme špetku chilli a směs Tandoori. Vmícháme cizrnu a kokosový krém, podlijeme trochou vody a společně chvíli podusíme. Nakonec vmícháme uvařenou rýži a na talíři posypeme koriandrem.
 
 
 A na závěr jedna večeře z restaurace Marina: Ryby, ryby a zase ryby....
 

 
 

neděle 9. února 2014

Projekt 365 - Den 365

Dnes končí jeden štítek z Mojí bonboniéry - Projekt 365. Po celý rok jsem každý den brala do ruky tenhle foťák, případně mobil. Za pár let si ráda připomenu, jaké malé zázraky se to udály, když mi bylo 48 let. A je to moc prima se podívat už dnes...

neděle 2. února 2014

Projekt 365 - Den 358

Tapety - Jardova víkendová práce a moje strašně velká radost!

pátek 31. ledna 2014

čtvrtek 30. ledna 2014

Projekt 365 - Den 355

Před 45ti lety mě maminka v noci vzbudila a řekla, že jede do porodnice a přiveze mi ségru nebo bráchu.
 A nikdo mi nevěří, že si to pamatuju. Všechno nejlepší, Andrejko!

středa 29. ledna 2014

úterý 28. ledna 2014

Projekt - 365 - Den 353

Dnes s touto úžasnou a barevnou /navenek i uvnitř/ Luckou B.
na besedě v krásném rodinném centru Damiján v Třebíči.

pondělí 27. ledna 2014

Projekt 365 - Den 352

Konečně se mi podařilo sehnat lístky. Do Malostranské besedy.

neděle 26. ledna 2014

sobota 25. ledna 2014