Ivet mi minulý týden volala, že moc nestíhá, jelikož babička /tchýně/ je ležící. Jak LEŽÍCÍ? Vždyť ještě nedávno jsem viděla fotky, na kterých 80ti letá paní vypadá o 30 let mladší a jediný důkaz staršího věku je hůlka, o kterou se opírala.
No a tou hůlkou to všechno začalo. Babička usilovala o náhradu kyčelního kloubu, aby nemusela jako stará
babka chodit s hůlkou. Co by tomu HOLKY řekly. To, že většina holek už neřekne nikdy nic, jí energii
ani elán neubralo. Lékaři ji však operaci vzhledem k vysokému věku nechtěli povolit.
Rodina stála při doktorech a babičce její dětinské přání vymlouvala. Co když už se z té operace neprobudíš? Co
když se to nepovede a nebudeš moci chodit vůbec? Co když ? Kdybych si CO KDYŽ… říkala před 50ti lety,
tak tu vůbec nejste, děti…
Když minulý týden odcházela z ordinace opět s
nepořízenou, padl její zrak na letáček se slevou na mopedy. Druhý den stál
moped na zahradě. Ještě než vyrazila do obchodu, jela ke kapličce, kde se
pomodlila, aby nad ní pánbůh držel ochrannou ruku. Ten ale měl zřejmě polední
přestávku, protože babička už o pár minut později ležela u zatáčky v
příkopu.
Teď nemá hůlku ani mopeda. Ale má rodinu, která
všechna její přání začala brát vážně.
Akorát si neví rady, jak teď babičce vymluví toho
starého favorita, co je pod kůlnou…
Prý se pokusí doktora zeptat, zda-li by přece jen
nezvážili tu operaci. Jinak půjde OPRAVDU o život…a možná nejen babičky…
