 |
pondělí 30. září 2013
neděle 29. září 2013
sobota 28. září 2013
pátek 27. září 2013
čtvrtek 26. září 2013
středa 25. září 2013
Yours Czech Post
Málokdy mě něco vytočí - dnes to byl tento email. A někdy mi stačí napsat pár slov a jsem zase klidná./viz konec/
Vážený zákazníku,
omlouváme se, ale z technických důvodů nebude zásilka Balík Do ruky od podavatele Volný Michal - NEYWER s podacím číslem DR...............doručena v avizovaném termínu dne 25.9.2013, jak jste byl již informován.
O náhradním termínu a času doručování Vás budeme informovat.
Děkujeme za pochopení.
Vaše Česká pošta
Tato zpráva byla automaticky vygenerována systémem České pošty, na tuto zprávu neodpovídejte.
Dear Customer,
We are sorry but for technical reasons the consignment Balík Do ruky with posting number DR............... from the consignor Volný Michal - NEYWER will not be deposited on the confirmed date of 25/9/2013 as you have already been informed.
You will be informed about the new date and time of delivery.
Thank you for your understanding.
Yours Czech Post
Co já na to?
Dear Czech Post,
tak to jste mě pěkně nasrali, chtěla jsem v těch kalhotech jet v pátek na Moravu....
Yours Martina Hráská
Vážený zákazníku,
omlouváme se, ale z technických důvodů nebude zásilka Balík Do ruky od podavatele Volný Michal - NEYWER s podacím číslem DR...............doručena v avizovaném termínu dne 25.9.2013, jak jste byl již informován.
O náhradním termínu a času doručování Vás budeme informovat.
Děkujeme za pochopení.
Vaše Česká pošta
Tato zpráva byla automaticky vygenerována systémem České pošty, na tuto zprávu neodpovídejte.
Dear Customer,
We are sorry but for technical reasons the consignment Balík Do ruky with posting number DR............... from the consignor Volný Michal - NEYWER will not be deposited on the confirmed date of 25/9/2013 as you have already been informed.
You will be informed about the new date and time of delivery.
Thank you for your understanding.
Yours Czech Post
Co já na to?
Dear Czech Post,
tak to jste mě pěkně nasrali, chtěla jsem v těch kalhotech jet v pátek na Moravu....
Yours Martina Hráská
úterý 24. září 2013
Projekt 365 - Den 227 - Kam nás oči dovedou...
Jeden ze strejdů – říkejme mu třeba Milan, jel ve svém modrém autě po Praze a z vedlejší silnice
na křižovatce do něj omylem vjelo červené auto. Nikomu se nic nestalo, ale modré auto
bylo z boku sakra promáčklé.
Z červeného auta
vystoupil postarší pán s vyděšeným výrazem: Proboha, nezlobte se, to je moje vina. Všechno hned
nahlásím a dáme to dopořádku. Ale teď mám průšvih, protože jedu na oční a jak to vypadá, tak to opět nestihnu.
Milan:
Vy jedete na oční? Já taky jedu na oční.
Pán z červeného auta: Jo. Mám tam být v osm hodin.
Milan: Já tam mám taky být v osm
hodin. V Kyjích.
Tak to já v Parníku /poliklinika na Černém mostě/, oddechl si pán.
Milan: A proč máte ty kladiva
na autě?
Pán z červeného auta: Víte, já jsem horník.
Milan s údivem: Vy jste horník? Já jsem taky horník…atd....
No měli si kluci o čem povídat. Vyměnili si kontakty. Nejen kvůli pojišťovně. Slíbili si totiž, že až se příště budou
objednávat na oční, tak jeden druhému zavolá, aby ho náhodou nenapadlo se objednat
ve stejný den a na stejnou hodinu...
pondělí 23. září 2013
Výlet do Luhačovic
Máme za sebou jeden z vydařených výletů. V Luhačovicích u Coufalíků se slavily padesátiny, a tak jsme tam nemohli chybět. Celý víkend jsme si naplánovali jako romantický výlet, to jsme ovšem netušili, jaká smršť nás čeká. Hned po příjezdu - v pátek ve 22,00 hod. to začalo. A to jsem nezabírala dorty na gauči.
Divím se, že jsme ráno byli schopni vyrazit na prohlídku městečka. Vyfasovali jsme double deštník a šli se vydesinfikovat Vincentkou:
Odpoledne jsme pomáhali s dortovou výzdobou, které prý Ivetka stála modelem:
A pak se přálo Živjó, živjó živjó, jedlo, pilo, zpívalo a tančilo:
Soňa mě půl hodiny učila text a choreografii na písničku od Horkýže slíže A ja sprostá a nakonec ji musela odprezentovat sama. Úplně jsem selhala...Na obrázku předvádí ..som si kvoli tebe oholila nohy...
Ivet, Soni a já na čerstvém vzduchu:
A naši hostitelé, krmitelé a oslavenec při tanci:
Ivan byl rád, že to má ve dvě ráno se ctí za sebou:
To, co jsme nafasovali za výslužku, Jarda za dárek, to se sem už nevejde...Bylo to super a moc děkujeme! Když jsem se Jardy ráno ptala: Kolik jsi toho vypil? Tak mi odpověděl: Rozhodně míň než ty jsi snědla. A měl mimořádně pravdu....
neděle 22. září 2013
sobota 21. září 2013
pátek 20. září 2013
čtvrtek 19. září 2013
Projekt 365 - Den 222
Po této cestě tak často pěšky nechodím. Vlastně si vůbec nepamatuji, kdy jsem šla po ní pěšky naposled. Jako malá holka jsem po ní jezdila na kole, když jsme jeli od babičky. Byla zkratkou z přerovské silnice a pak kolem hřbitova k našemu domu. Vzpomínám, jak šumělo listí na stromech a já jsem si do toho potichu šeptala, "už je to jenom kousek..."
středa 18. září 2013
Projekt 365 - Den 221 - Doba jedová - Anna Strunecká
Knížka srozumitelně napsaná, čtivá i pro laika. Žádná dogmata, ale fakta, zdravý rozum, zhodnocení pro a proti. Pokud se rádi šťouráte v tom, co jíte, dýcháte, co si mažete nebo pícháte kamkoliv, co vyvádí vaše hormony, bude vás to bavit.
Kapitoly: Co se přidává do vody a potravin, Vitaminy, Rizika očkování, Kosmetika - co nám škodí na kůži i pod kůží, Domácnost, Toxiny v životním prostředí, Hormony.
Dočtete se např. jak může naše zdraví ovlivnit podprsenka nebo bisfenoly.
Na jaře byla autorka Anna Strunecká hostem u Jaroslava Duška v divadle Kampa: http://www.youtube.com/watch?v=BTM4BmzY35I
Tak snad jsem vám neotrávila den :)
úterý 17. září 2013
pondělí 16. září 2013
neděle 15. září 2013
sobota 14. září 2013
pátek 13. září 2013
čtvrtek 12. září 2013
Projekt 365 - Den 215 - Bezinkový likér
 |
| Po návštěvě Přerova se člověk nenudí...A to byla ještě smaženice. |
středa 11. září 2013
Projekt 365 - Den 214 - návštěva nemocnice
Původně jsem si myslela, že to je docela dobrý
nápad. Po deseti letech se vrátit na
místo, kde jsme s Ondrou strávili téměř dva roky. Podívat se, co se za 10 let
změnilo, jak vypadá oddělení, jaký pokrok udělala léčba. Fakta mi možná ulehčí
nadcházející smutné kulaté výročí, myslela jsem si. Ale už když jsem ráno
vstala, vůbec jsem nestála o žádná fakta, říkala jsem si, bože holka, co sis to
zas vymyslela. Jen úcta k paní doktorce, která si na mě udělala čas, mě přiměla
sednout do auta a vyrazit směr Motol. Při vstupu do dětské části nemocnice jsem opravdu zírala. Vše je naprosto jiné, barevné,
nové, čisté. Je tam bufet, obchůdek, čisté záchody. Kdybych necěděla, že jsem
tam, nepoznala bych to. Dojela jsem do 5. patra, kde je dětská hemato-
onkologie a kde na mě čekala paní doktorka Kabíčková. Tu měl Ondra nejradši a
já jsem s ní v nepravidelném kontaktu dodnes. Hned jak jsem jí viděla, spustil
se mi tichý vodopád slz. Naštěstí byla stále tak empatická a hodná jako před
10ti lety, a uklidnila mě sklenicí vody a podaným kapesníkem. A povídání mohlo
začít.
Krásné nové prostředí mohou bohužel využívat jen pro
malé děti do 8 let, větší děti jsou dočasně umístěny v dopělé části nemocnice,
která se v ničem neliší od té dětské před 10ti lety…Na jak dlouho, nikdo
neví…Prý tam není herna, nikdo už nehraje karty ani Člověče nezlob se. Děti
mezi sebou moc nekomunikují, všichni mají notebooky a nemají potřebu žádného
dalšího odreagování. Kdyby bylo Ondrovi
15 let dnes a začal se léčit na stejné onemocnění, byl by léčen téměř stejnými
léky, akorát v trochu jiných kombinacích a dávkách…Léčba prý moc nepokročila.
Je odlišná od léčby dospělých pacientů a dětských pacientů není tolik, aby se
výzkumy na nová „dětská“ léčiva vyplatily. Setkala jsem se i s ošetřující lékařkou,
která Ondru převzala do péče při naší první návštěvě… Za uplynulých 10 let se
stačila vdát a stala se maminkou dvou holčiček. Znovu pár slz a smrky smrky,
jede se domů. Jsem ráda, že jsem ráno z té postele vyhrabala. I když už teď je mi jasné, že ze získaných fakt a informací se žádné ulehčující
okolnosti s největší pravděpodobností nestanou… |
| Před pár lety to byla modrošedivá oprýskaná budova |
úterý 10. září 2013
Projekt 365 - Den 213 - Dýňovo - mrkvová polévka
Na kousky jsem nakrájela: 1 dýni Hokkaido /z vlastní zahrádky/, průměr cca 12 cm a 2 střední mrkve. Dýni jsem nejdříve překrojila, odstranila semínka, ale neloupala jsem jí.
Vložila jsem vše na cibulový základ, 3 minuty míchala a lehce orestovala. Pak jsem přidala cca půl litru vody, 1 bio zeleninový bujón a nechala 25 minut povařit. Nakonec jsem vše rozmixovala tyčovým mixérem, ještě dost dosolila a na talíři vylepšila lžící kysané smetany.
pondělí 9. září 2013
Každý rok ve stejnou dobu....
na přibližně stejném místě, téměř ve stejném oblečení... téměř ve stejném složení...
 |
| 2008 |
 |
| 2009 |
 |
| 2010 |
 |
| 2011 |
2012
2013 - Změna je život!
neděle 8. září 2013
sobota 7. září 2013
pátek 6. září 2013
čtvrtek 5. září 2013
středa 4. září 2013
Projekt 365 - Den 207 - Osamělost prvočísel
Někdo se občas cítí jako prvočíslo. Někdo je jím celý život...
Z knížky:
...Prvočísla jsou dělitelná jenom 1 a sebou samými. Mají své místo v nekonečné řadě přirozených čísel, mačkají se jako všechna ostatní mezi jinými dvěma čísly, ale jsou vůči nim o krok vzadu. Jsou to podezřelá a osamělá čísla, a proto Mattiovi připadala úžasná...
V jednom kurzu v prváku se Mattia naučil, že mezi prvočísly se vyskytují některá ještě podivnější. Matematici jim říkají prvočíselná dvojčata: jsou to dvojice prvočísel, která stojí vedle sebe, vlastně skoro vedle sebe, protože mezi nimi je vždycky nějaké sudé číslo, které jim brání, aby se skutečně dotýkala. Jsou to čísla jako 11 a 13, jako 17 a 19, jako 41 a 43. Když má člověk dost trpělivosti, aby počítal dál, zjistí, že výskyt těchto dvojic, je postupně řidší. Naráží na stále osamělejší prvočísla, ztracená v tom mlčenlivém a rytmickém prostoru tvořeném pouze číslicemi, a pocítí úzkostnou předtuchu, že dvojice, na něž až dosud narazil, jsou pouhým dílem náhody, a že jejich pravým osudem je zůstat samotná... Mattia si myslel, že tohle jsou oni dva s Alicí, prvočíselná dvojčata, osamělí a ztracení, vzájemně si blízcí, ale ne dost, aby se skutečně dotkli jeden druhého...
úterý 3. září 2013
Projekt 365 - Den 206
On: Musíme si do ložnice pořídit světelné hodiny. Ona: Proč? On: Abychom měli přehled, kolik je hodin... Ona: Proč potřebuješ v noci mít přehled, kolik ke hodin? On: Prostě potřebuji. Ona: Ale mně to ruší auru. On: Tak si jí vypni. A je to!
pondělí 2. září 2013
neděle 1. září 2013
Projekt 365 - Den 204 - K moři
Petra SoukupováDěkuji Markétě a Pavle za doporučení...
Četlo se to u moře parádně. Ty pasáže s kdyby... Zkusila jsem si "kdyby" vložit do mé minulosti a nechala se unášet mořem fantazie...
Z knížky:
...Petr s Klárou řeší nastalou situaci. Klára je odtažitá, protože mu koneckonců dala ultimátum, a nějak jí připadá, že to nevyjde, a ona o něj nechce přijít.
Večer si Magda dá dva panáky vodky a sebere všechnu odvahu, možná trochu čeká, že Petr řekne, že to pro něj nic neznamená, nebo že to vůbec popře úplně, ale to se nestane, a po ošklivé hádce Magda Petra vyhodí.
Ale kdyby to Magda tak nevyhrotila a Petr by ještě v noci neodešel ke Kláře, asi by do konce týdne ultimatum uplynulo a Petr by s Magdou zůstal...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)