Projekt 365 - Den 112

Mlha přede mnou, mlha za mnou...
 

Projekt 365 - Den 111 - Odtáhli mě...

Včera a dnes jsem byla v Praze na školení. Školení probíhalo v Domažlické ulici v Praze 3. Včera jsem krásně zaparkovala, místa všude habaděj. To, že místa jsou v modrém pruhu jsem nezaregistrovala. Byla jsem šťastná, že jsem vůbec dojela. Když jsem druhý den totéž zopakovala, všimla jsem si cedulky, že parkuji v parkovací zóně a začala jsem být nejistá. Co když dostanu pokutu, co když mě odtáhnou?  Nemělo smysl propadat panice, jinde se tam totiž zaparkovat nedá. A leje. A když mě neodtáhli včera, ve slunečném dni, dneska v lijáku se do toho nikomu chtít nebude. Bohužel chtělo. Když jsem ve čtvrt na čtyři přišla k místu, kde jsem zaparkovala, stál tam místo modrého renaultíku zelený Seat. Věděla jsem hned, která bije. Po zjištění, kde se auto momentálně nachází, jsem se rozhodla vydat hromadnou dopravou na místo určení. Prosek, Kundratka 19. Jarda mi dělal navigátora po telefonu. Cesta autobusem na Prosek a pak na zastávku U Kundratky, kde TO mělo HNED  být, probíhala i přes déšť plynule a radovala jsem se, že v klidu stihnu večerní cvičení. TO a HNED tam ale nebylo. Začala další chvilka telefonní navigace. Během hodiny jsem se 3x ocitla v nějakém lesíku /který odděloval stanici U Kundratky a Kundratku 19. / Jednou jsem skončila u starých červených vrat, dále cesta nevedla. A dvakrát u potůčku. Pohled na lesní potůček v Praze může být prima. Ale ne, když máte nohy od palců po stehna promočené od deště. A chcete stihnout Pilates.

No nebudu to prodlužovat. Pilates jsem nestihla. Po hodinové snaze přeskákat ploty vilek, slézt ze stráně, projít lesíkem jsem to vzdala. Jarda a šestý smysl mě dovlekl do Prosecké ulice, kde jsem při nekonečné cestě z kopce  uviděla vpravo hnědou cedulku Odtahové parkoviště. Byla jsem v cíli. Čas: 17,23.  

Voda mi kapala z vlasů přes obličej a zmrzlá ruka štrachala v kabelce doklady. Cena za odtah 1.900,-Kč a za parkování 250,-. .Čas odtahu: 15,00 hod.  Zmohla jsem se na jedinou větu: Prosím vás a Koloděje jsou doprava nebo doleva? Tak moc už jsem chtěla být doma.

Byla to pro mě autolekce. Vytvořila jsem si krizový plán pro případ, že by se mi podobná příhoda stala znovu:

1/ Když  mi někdy odtáhnou auto a nebudu v časové tísni, sednu si do nejbližší hospody a počkám, až si pro mě Jarda přijede.

2/ Pokud budu v časové tísni, tak si tam dám 2 panáky, zapomenu na tíseň a zavolám mu, ať sebou vezme ještě jednoho řidiče.

3/ Nebudu parkovat VĚDOMĚ v modré zóně!

Projekt 365 - Den 110

Projekt 365 - Den 109

Muškáty

Projekt 365 - Den 108

V sobotu jsme na rekondičním víkendu Dlouhé cesty začali kromě jiného debatovat o rostlinných olejích. Protože naše domácnost momentálně vlastní čtyři druhy, což je prozatím největší počet, co jsme kdy ve spíži měli, byla jsem za chytrou horákyni. Informace o jejich zázračných či škodlivých účincích  čerpám z výživových kurzů, z knížky Bio Abecedář Hanky Zemanové, z článků Margit Slimákové a od mé bio dcerky. Vše pak ráda zkouším.

Zde je naše současná sbírka:

Řepkový olej - asi před dvěma lety jsem ho vyměnila za slunečnicový, který jsem používala roky. Má prý mnohem prospěšnější poměr omega 3 a omega 6 mastných kyselin. Používám ho na smažení čehokoliv a když peču, tak většinou i do těsta. Nakládám do něj maso na grilování.

Olivový olej - přidávám ho do salátů, používám na pečení, když nepeču více než na 180 stupňů. Kupuji výhradně extra virgin.

Konopný olej - používám ho do všech salátů. Dále ho studený přidávám do  různých jídel jako je rizoto, těstovinové saláty... atd. Namáčíme si do něj chleba a dokonce i do krupicové kaše jsem ho nenápadně přimíchala.  Tomáškovi ho prostě  vnutím, kde se dá...Je to jeden z úplně nejzdravějších olejů. Má takovou oříškovou chuť, je výborný. Akorát se po otevření musí spotřebovat do 6ti týdnů.  Někdy se s ním namažu, když se vykoupu a pak konopně voním...

Kokosový olej - je to takové voňavá mastička. Je dobrý do studené kuchyně, ale já ho víc používám na pokožku všeho druhu, obličej i zbytek těla.  Když jdu cvičit, namažu se. Krásně se vsaje, nemastí.  Zpotím se, vykoupu se, utřu se a pokožka je pořád stejná, jako bych jí před chvilkou namazala. Výborný je na rty. Podporuje obranyschopnost a působí protizánětlivě.

Konopný ani kokosový olej v běžných prodejnách moc nenajdete. Mají je většinou v prodejnách se zdravou výživou nebo na internetu.  Stojí sice více korun než běžné oleje, ale o nic více než dvě kila masa. Stačí si odepřít pár klobásek a místo toho si dát konopné štamprdle.  

Zdravě smažte, pak se zvažte a krásné tělo si pak mažte.

Přírodě a zdraví vsříc, s olejemi bez hranic!

Vaše chytrá horákyně.

Projekt 365 - Den 107

Dnešní Tomíkova hláška:  Míšo, a to ty pihy nosíš i do práce? Docela jsme ocenili, že při jeho zájmu o ženy řekl PIHY...

Projekt 365 - Den 106

Projekt 365 - Den 105

Kdo u nás někdy byl, ví, že takto máme vymalovaný téměř celý obývák. Voskovky, pastelky, tužka, křídy, máslo... Až budeme jednou malovat, tak tam možná kousek nechám a orámuju dřevěným rámečkem. Ať má mistr památku.

 

Projekt 365 - Den 104

Projekt 365 - Den 103

Fuchsie

Caveman

Dlužím povídání o jednom skvělém divadle. Představení se jmenuje Caveman a  navštívila jsem ho před 14ti dny v divadélku v Klánovicích. Hlavní a jedinou roli hrál Jakub Slach /hraje ve Vyprávěj  doktora, který svedl Majdu a momentálně je v Africe/. V Cavemanovi je sám 90 minut  na jevišti a baví diváky nejen původním textem, ale i občasnou  vtipnou improvizací.  Představení je  postaveno na rozdílném chování mužů a žen ve stejných situacích. Prostě, že muži jsou z Marsu a ženy z Venuše. A jediná možnost,  jak z toho nezešílet, je brát to s humorem a nadhledem.

Když jsem šla z divadla, tak jsem si spoustu hlášek pamatovala, ale bohužel jsem si je nenapsala. Když jsem to vyprávěla  Wlčici Markétě, hned na mě vytáhla z kabelky notýsek a ukázala mi  své zápisky, které vytváří přímo v divadle při představení. Nevšímaje si lidí, co si všímají a šeptají, že ta paní ve třetí řadě si stále něco zapisuje a z jakého úřadu, že  asi bude….

Co si např. pamatuji:

Průměrná žena za den řekne 7.000 slov. Průměrný muž 2.000 slov. Když muž přijde domů z práce a nemluví, neznamená to, že by svou ženu neměl rád…On už má prostě ten den vybráno. Zatímco ženě ještě 5.000 slov zbývá…

Půjdu na to ještě jednou, v kabelce s nově založeným divadelním notýskem a pak dám vědět...

Anebo víte co? Běžte na to taky!
www.caveman.cz

 

Projekt 365 - Den 102

Nejkrásnější ředkvičky na světě
 

Projekt 365 - Den 101

Rychlá buchta s čokoládou od LU /Lucky Dolejší/:

2 hrnky polohrubé mouky, 1 hrnek třtinového cukru, 1 hrnek mléka, ½ hrnku ořechového nebo řepkového oleje, 2 vejce, 1 prášek do pečiva, 1 vanilkový cukr, 3 tabulky hořké čokolády, 1 šlehačka, kokos.

Celá vejce ušleháme s cukrem do husté pěny, postupně přidáme ostatní ingredience a zamícháme.  Plech vymažeme a vysypeme kokosem. Vylijeme na něj polovinu  těsta a posypeme nahrubo nasekanou čokoládou. Zalijeme zbytkem těsta. Pečeme cca 30 minut na 180 stupňů. Když buchtu vyndáme, propícháme ji a jemně zalijeme kelímkem šlehačky.  Posypeme kokosem.

Projekt 365 - Den 100

Projekt 365 - Den 99

Jeden z výsledků odpoledního pletení košíků...

Projekt 365 - Den 98

Kolodějská skála v podvečer...

Projekt 365 - Den 97

V pondělí jsem přišla v Újezdě na parkoviště ke svému  autu. Když jsem chtěla nasednout a odjet, přistoupila ke mně paní a povídá: Nechala jsem Vám za stěračem lísteček s telefonem… Moc se omlouvám, podařilo se mi otřít se vám o pravý bok“ A ukazovala do míst, kde byly šmouhy a mírné promáčknutí blatníku. Chvilku mi trvalo, než mi došlo, co se stalo…Nějak jsem byla překvapená, že na mě čeká a že se mi s omluvou přiznává.

Děkuji, dívám se na ní s úsměvem. Já bych si toho vůbec nevšimla. Možná v létě, až pojedu na myčku. To jste HODNÁ, že se mi takhle přiznáváte. Paní se zjevně ulevilo. Pochopila, že auto neodřela žádnému fanatikovi, který se do auta přezouvá a říká mu mazlíku.

Chcete číslo pojistky  a nějaké mé údaje?  

Asi ano, když mi ho dáte, tak to budete moc HODNÁ. A opět jsem se usmála. Fanatik sice nejsem, ale být takhle milá v této situaci, to  je též podezřelé…

Samozřejmě, že Vám ho dám. V jejím hlase začínala být patrná nervozita z mého přiblého pozitivního přístupu.

Hned jsem si to uvědomila a trošku jsem přitvrdila: No nejen číslo pojistky, i adresu mi samozřejmě dejte, a číslo občanky. To víte , kdovíkolik to bude stát  a co se vlastně ukáže za skrytá poškození. A vůbec nechci myslet na to, co na to řekne můj manžel. Ten bude šílet. /Manžel mi v této situaci přišlo vhodnější než přítel…/ Paní mi vše napsala a byla ráda, že mě  má prozatím z krku… Jak se znám, tak asi navždy. Auto jezdí, tak nevím co bych dělala ciráty s nějakou šmouhou. Akorát tomu mému manželovi to budu muset nějak vysvětlit...

Projekt 365 - Den 96 - Polévka z medvědího česneku

V pondělí mi Jarda přinesl cosi zeleného: „Teta z Přerova ti posílá medvědí česnek.“  Myslela jsem si, že je to nějaký divoce rostoucí, menší česnek a zelený svazek v mikroteňáku jsem vložila do lednice.

Včera jsem měla ve schránce nové číslo Gurmetu. A hle – hned na úvodních stranách je povídání s Halinou Pawlovskou, kromě jiného i o medvědím česneku. Během dvou dnů ke mně připlula již podruhé stejná informace o tom, o čem jsem dosud neměla ani páru. To už je jasné znamení, že tomu mám věnovat více pozornosti a tak jsem se pustila do čtení a do vaření.

Z Gurmetu cituji Halinu Pawlovskou:

Medvědí česnek, který roste u nás v Čechách, má správně název medvědí česnek ukrajinský. Vždycky jsem se tomu smála, jak si otec svou vlast, kterou opustil v 19ti letech a do níž se už nevrátil, dokáže najít všude. Dnes mě kvůli mému otci, medvědí česnek dojímá“..

Odborné okénko:

Medvědí česnek je zelená bylina, která u nás roste na slunných svazích a sklízí se na jaře. Jemně a přitom pikantně voní a chutná po česneku. Obsahuje hodně vitaminu C a působí blahodárně na překyselený organismus. Je proto báječná při detoxikačních kůrách.

Dnes jsem si k obědu uvařila polévku. Dělala jsem jí skoro přesně podle receptu od Haliny: Na olivovém oleji jsem zpěnila 3 pokrájené mladé cibulky a 3 stroužky na plátky pokrájeného česneku.Vhodila jsem hrst nakrájeného medvědího česneku, malinko podlila a nechala krátce podusit. Pak jsem přidala ½ litr vody a 1 kostku zeleninového biobujónu. Když se začala polévka vařit, přidala jsem ještě francouzské máslo /1 plátek  másla obalený v hladké mouce a po malých kousíčkách přidán do polévky/. Když se to všechno povařilo, tak jsem polévku odstavila ze sporáku, přimíchala 200 ml smetany, ochutila muškátovým oříškem, pepřem  a vhodila ještě pár lístků medvědího česneku. Moc jsem si pochutnala! A doufám, že jsem se i odkyselila.

Projekt 365 - Den 95

Projekt 365 - Den 94

Projekt 365 - Den 93

Projekt 365 - Den 92

Projekt 365 - Den 91

Tak dneska jsme konečně vyhráli. /Foto je z jiného zápasu, ten náš jsem vyfotit propásla/

Jednotlivá utkání nesleduji, ale díky tomu, že každoročně v květnu je to u nás doma téma číslo jedna, přehled mám.

Když jde o medaile a naši mají šanci nějakou získat, vydržím se koukat i na celý zápas.

Některé věci  mi ale stále nejdou do hlavy. Například to, že muž se dokáže dívat na celé utkání, kde naši nehrajou. A když se ho žena zeptá, komu fandí, tak řekne, že nikomu.  Je to možné? Jak je možné dívat se 2 hodiny na něco a nikomu nefandit?

 

Projekt 365 - Den 90

Krásně kvete křen,

jemné, bílé kvítky mívá,

jakoby se omlouval,

co za sílu v zemi skrývá…

Dendrologická zahrada

Odpoledne jsme ještě stihli procházku v Dendrologické zahradě. Zahrada je umístěna na kraji Průhonic.  Pro děti je to bezpečné a zajímavé místo /dětské hřiště a zmrzlina/. Prošli jsme také pouze třetinu /abychom měli důvod k návratu a taky jsme už byli dosti znavení/. Dají se tam nakoupit i sazenice kytek a keřů. Momentálně tam nádherně kvetou tulipány...
Všechny informace najdete na: www.dendrologickazahrada.cz

Projekt 365 - Den 89 - Průhonický park

Taková nádhera pár kilometrů od domova. Otevřeno mají už od 7 hodin ráno. My jsme přijeli v půl desáté a byli jsme tam téměř sami. Při cestě zpět  se cesty začaly plnit lidmi. Byl svátek a krásné počasí k tomu... Za dvě hodiny jsme stačili projít asi jen třetinu parku, tak se tam ještě určitě vrátíme.
Nevěděla jsem co mám dřív fotit, kytky, krajinu, mamku, Tomíka, je to tam jak v pohádce.
Všechny informace o parku najdete na:
www.parkpruhonice.cz

Projekt 365 - Den 88 - Muffínková sekaná

Umlela jsem půl kila zadního hovězího masa. Přidala 2 housky namočené a vyždímané v mléce, 1 lžíci strouhanky, 1 malou cibuli a půl červené papriky nadrobno nakrájené, kousek na malé kousíčky nakrájeného špeku, 2 stroužky prolisovaného česneku a  nasekanou pažitku. Sůl a trošku pepře. Nakonec jsem přidala 1 vejce. Vše jsem důkladně promíchala a vložila do plechové formy na muffiny. Mám se 12ti mističkami, vešlo se to tam přesně akorát, každá mistička po okraj. Nic mi nezbylo. Pekla jsem to přikryté alobalem  cca 25 minut na 180 stupňů a pak 5 minut bez alobalu. Mám z toho radost!

Projekt 365 - Den 87

Projekt 365 - Den 86

Projekt 365 - Den 85

Projekt 365 - Den 84 - Pampeliškový med

Pampelišky, máta a sedmikrásky…. Podle vyprávění a  internetu jsem nabyla dojmu, že udělat tuhý pampeliškový med není jen tak. Mně se to opravdu povedlo, ale teď mám trošku problém ho z této lahvinky dostat. Lila jsem ho tam, když byl horký a hodně tekutý.  

Postup mé výroby: 200 květů pampelišek, hrst máty a hrstička sedmikrásek. Nic jsem dopředu neomývala. Vše jsem zalila jedním litrem vody a nechala 15 minut povařit. Nechala jsem směs vylouhovat do druhého dne, cca 20 hodin. Pak jsem ji přecedila, hodila jsem do toho jeden nakrájený citron /na 4 měsíčky/a 1 kg cukru a za občasného míchání vařila na mírném ohni dvě hodiny. Hned jsem nalila přes sítko do sklenic. Je toho cca litr a půl. Chuťově je výborný, má barvu a konzistenci jako opravdový med. Dávám ho Tomáškovi do čaje, dá se dát i do těsta nebo udělat studenou limonádu. Teď se koukám z okna a je tam zase asi tisíc pampelišek.  Jdu se podívat, kolik je ve sklepě prázdných sklenic…

Projekt 365 - Den 83

Projekt 365 - Den 82

Včera jsem holky zapomněla vyfotit. To bych to schytala, kdyby se to domákly. Proměnily by mě v žábu a dneska bych marně čekala pod třešní u rybníka na polibek. Takhle čekám u plotny a přemýšlím, jestli bych jako ta žabka neměla větší šanci...