Jednou jsem si z novin vystřihla úryvek z článku o Emě Destinové. Pořád ho někde přehazuji, hledám a už je tak zmuchlaný, že ho skoro nepřečtu. Tak ho přepisuji, je krásný a možná potěší i Vás...
Poslední vášní a štěstím se jí stalo rybaření. Kdoví jak dojatě by ocenila, že dodnes lidé přicházejí s kytičkou na břeh Nové řeky k pomníčku nesoucím epitaf, který si pěvkyně skvělé kariéry, ale trpkého osobního života nachystala:
"Žijící, již smíte všechny tyto krásy smavé zřít, vzpomeňte při přeletu bílých racků samot duše mé, jež dozajista vtělena do některého z nich, znova vždy se vrací v místa štěstí svého zašlého."
