Vloni se její skoro
čtyřletá dcerka Kája začala ve školce kamarádit s holčičkou Eliškou. Eliška byla o více než rok
starší, přesto si rozumněly, hrály si spolu a Kája doma o ní hodně vyprávěla a
vždycky se na ní do školky těšila. Lucka si ve školce všimla, že její maminka
má na přívěsku u klíčů pověšeného andělíčka a pocítila nějakou zvláštní potřebu se s maminkou blíže seznámit.
Po nějaké době vzájemného okukování dostala odvahu a začala rozhovorem o přívěsku...
Lucka jí andělíčka pochválila a řekla, že má doma taky
spoustu takových přívěsků a obrázků. Dostává je od té doby, kdy se její
dcerka Amálka stala andělíčkem, ještě než se stačila narodit...
Tak
to mi je líto, reagovala přirozeně maminka Elišky.
A
byla by asi tak stejně stará jako je teď vaše Eliška . Kolik jí je? pokračovala Lucka v rozhovoru.
V
květnu jí bude pět.
Lucce se zastesklo
Amálce
by bylo také v květnu pět...
My jsme měli o Elišku také
strach...narodila se o dost dříve. Den,
kdy jsem přijela s komlikacemi do porodnice, tam měli zrovna nějaký podobný případ jako je ten váš. Tak mi raději
vyvolali hned ten den porod. Jinak by mě
asi nechali být a bůhvíjak by to dopadlo...
Lucce přeběhl mráz po zádech... A kolikátého května se narodila?
Pátého...
Lucka už začínala tušit, že je svědkem dalšího
andělského setkání:
A
ve které to bylo porodnici?
V Neratovicích...odpovídá Eliščina maminka.
Víte,
ten případ, to jsem byla já.....
