Ráda dnes plním svůj dluh vůči
jednomu milému divadlu. Představení BlaŽenka se odehrálo v pátek 15. března
v divadélku Kampa. Už delší dobu
jsem si návštěvu BlaŽenky plánovala. Jednak kvůli Ivetě Duškové, kterou
obdivuji /nejen zato, jak zvládá být manželkou tak mimocivilizační osůbky jako je Jarda Dušek/, ale také kvůli úžasné
atmosféře, kterou divadélko má. Když jsem
zjistila, že představení hrají v den, kdy mám večer volno a zároveň mě
přijede navštívit další Iveta – Coufalíkovic z Luhačovic, volba večerního
programu byla jasná. Než jsme dorazily na Kampu, prošly jsme se po obchodním centru
na Smíchově. Ivetka z Luhačovic je kouzelná. Zdraví nejen v metru, zdraví i v těch rozlehlých jídelních prostorech nákupních center, a dokonce i v ulicích. S tím ale musela přestat, protože bychom nestíhaly divadlo. I tak stačila pozdravem a úsměvem pohladit půlku Smíchova.
Představení BlaŽenka je zejména pohybové a hudební divadlo. Z toho jsem
měla trošku strach. Jak se jasně nemluví, nemám k tomu přesný popis a jen
se zpívá nebo tančí, někdy se začnu ztrácet. Dříve se mi i stávalo, že jsem
všechno pochopila úplně jinak nebo vůbec:
Co
myslíš, že znamenalo, jak tam nakonec padala ta bílá vločka a pak se rozpustila?
Zeptala se mě jednou po baletním
představení kamarádka… Asi že mráz už je v čudu a bude po
sněhu…napadlo mě… Prosim tě! To
byla přece TA LÁSKA, která se mezi nimi ztratila… Aha…jo jasně, vždyť to přesně myslím, že jako ten sníh byla ta láska…snažila
jsem se to vždycky nějak zachránit….
U BlaŽenky jsem věděla, že je to o týrání žen, o ztrátě
jejích sebedůvěry, lásky k sobě a o vnitřní síle, kterou dokáže žena v sobě
objevit, aby svůj život změnila. Tentokrát jsem byla v obraze už od začátku. Herečky i tanečnice /a někdy i
zpěvačky/ v jedné osobě byly vynikající.
Moc se mi to líbilo. Civilní, ale přitom
poetické, srozumitelné a přitom nic nebylo řečeno jasně.
Když jsme odcházely,
chtěla jsem využít své pozice hostitelky a ptám se: Ivet, co myslíš, že znamenalo,
jak tam tikaly ty hodiny? Myslím, že to znamenalo že čas běží neúprosně, a běží všem stejně… Aha…
zamyslela jsem se. No doma to ještě probereme…. 